top of page
LOGO WEB 2.png
  • Black Instagram Icon
  • Black Facebook Icon

Metoda 4C

pro určování kvality diamantů

Ve čtyřicátých letech minulého století založila společnost GIA mezinárodní systém pro třídění diamantů „4C“ – dodnes celosvětově uznávaný standard pro hodnocení kvality těchto vzácných kamenů.

Na následujících řádcích vám přinášíme podrobný popis metody 4C, díky níž lépe porozumíte přírodním diamantům a získáte informace pro snazší rozhodování při jejich nákupu.

*** Zdrojem všech níže uvedených informací je GIA - Gemological Institut of America

4C = Cut / Clarity / Color / Carat weight

*** V překladu: 4C = Řez / Čistota / Barva / Karátová váha

1. Cut - BRUS

Věděli jste že:

Jiskra a lesk diamantu závisí na kvalitě jeho brusu více než na čemkoli jiném?

Kvalita brusu je stěžejním faktorem pro výsledný oheň, jiskru a lesk diamantů. Finální krása konkrétního diamantu závisí na kvalitě jeho brusu více než na čemkoli jiném. Systém třídění diamantů podle brusu (Diamond Cut Grading System) společnosti GIA, který se používá pro standardní kulaté brilianty v barevném rozsahu D–Z, je založen na hodnocení podle sedmi kritérií. První tři aspekty určují vzhled – BRILANCE (celkové světlo odrážející se od diamantu), OHEŇ (rozptýlení světla do barevného spektra) a JISKRA (střídání světelých a tmavých oblastí a záblesky světla při pohybu diamantu). Zbývající čtyři – hmotnostní koeficient, odolnost, leštění a symetrie – souvisí s designem diamantu a řemeslným zpracováním. V systému GIA se každý atribut posuzuje individuálně s přihlédnutím k jeho relativní důležitosti pro celkovou kvalitu brusu diamantu. Každý stupeň hodnotící škály brusu, sahající od označení Excellent Cut (vynikající brus) až po Poor Cut (slabý brus) tak představuje soubor charakteristik určujících kvalitu kamene.

Existuje mnoho různých sérií, v nichž najdeme atraktivní diamanty. Podívejme se například z bočního pohledu na standardní kulaté brilianty. Hlavními částmi jsou odshora dolů: koruna, rundista – hrana diamantu a pavilon – spodní část. Kulatý brus diamantu má 57 nebo 58 fazet (vybroušených plošek). Poslední, 58. fazetou je malá ploška na dně pavilonu, zvaná kaleta. Velké fazetě na vrcholu koruny se říká tabulka. Diamant charakterizují poměry mezi velikostí tabulky, úhlem koruny a hloubkou pavilonu. Je důležité si uvědomit, že existuje široká škála kombinací proporcí, což v konečném důsledku ovlivňuje interakci kamene se světlem a jeho atraktivitu pro pozorovatele.

Příklady pro VYNIKAJÍCÍ BRUS

diamond-cut.jpg
01.jpg
02.jpg
03.jpg

Diamant, který má rovnoměrný vzor světlých a tmavých oblastí, se řadí

do nejvyšší kategorie na základě všech aspektů určujících stupeň kvality brusu.

Ačkoli se proporce tohoto diamantu liší od diamantu v prvním příkladu, tento diamant má také rovnoměrný vzor jasných a tmavých oblastí, díky čemuž se

také řadí do nejvyšší kategorie.

Tento diamant také splňuje parametry pro zařazení do nejvyšší kategorie s vynikajícím brusem.

Příklady pro VELMI DOBRÝ BRUS

01 (1).jpg
02 (1).jpg

Tento stupeň diamantu je určen jasem, scintilací a leskem. Ačkoli žádné individuální proporce by nutně nevedly k tomu, že by jeho jas nebo scintilace fungovaly špatně, kombinace tohoto konkrétního souboru proporcí vede ke zvýšené tmě v pavilonu.

Tento stupeň diamantu je určen jeho ohněm, scintilací a hmotnostním poměrem. Má „roztříštěný“ vzor, ​​nejpravděpodobněji způsobený vyšší výškou koruny s poněkud strmějším úhlem koruny, doprovázeným dlouhými opasky.

03 (1).jpg

Tento stupeň diamantu je určen jeho jasem, scintilací a povrchovou úpravou. Uvnitř stolu a podél horních opasků je mírné ztmavnutí.

Příklady pro DOBRÝ BRUS

01 (2).jpg
02 (2).jpg

Tento stupeň diamantu je omezen jeho scintilací. V tomto případě vytváří poněkud mělký úhel pavilonu tmavé pavilony.

Tento stupeň diamantu je určen jeho ohněm a scintilačním + hmotnostním poměrem. Poněkud strmý úhel koruny, v kombinaci s mírně strmým pavilonem a touto celkovou hloubkou, vede k diamantu, který zobrazuje mírně tmavý kroužek v hraně stolu, stejně jako poněkud tmavé vrchní opasky.

03 (2).jpg

Tento stupeň diamantu je omezen jeho scintilací. Mělký úhel koruny

a nízká výška korunky vedou

k nedostatku kontrastu na lícové horní straně s lokalizovanou tmavostí (zejména v oblasti stolu).

Příklady pro PODPRŮMĚRNÝ BRUS

01 (3).jpg
02 (3).jpg

Tento stupeň diamantu je omezen jeho scintilací. Kombinace mělkého úhlu koruny a poněkud mělkého úhlu pavilonu vede k vzhledu lícem nahoru s nedostatkem kontrastu

a obecnou temnotou.

Tento stupeň diamantu je určen jeho ohněm a scintilačním + hmotnostním poměrem. Mírně strmý úhel koruny v kombinaci se strmým úhlem pavilonu a velkou celkovou hloubkou způsobuje, že tento diamant zobrazuje obecnou tmu

v oblasti stolu a velmi tmavou oblast horního opasku.

Příklady pro SLABÝ BRUS

01 (4).jpg
02 (4).jpg

Tento stupeň diamantu je omezen jeho hmotnostním poměrem. Ačkoli většina proporcí pro tento diamant

je docela standardní, extrémně tlustý opasek velmi zvětší celkovou hloubku. Průměr diamantu je tedy mnohem menší, než by naznačovala jeho karátová váha.

Tento stupeň diamantu je omezen ohněm a scintilací. Tento mírně strmý úhel koruny, velmi strmý úhel pavilonu a velká celková hloubka způsobují, že tento diamant má velmi tmavou plochu stolu, spolu

s velmi tmavými oblastmi horního opasku.

03 (3).jpg

Tento stupeň diamantu je omezen jasem a scintilací. Velký stůl

a poněkud mělká výška koruny,

s tímto úhlem pavilonu, způsobují

v tomto diamantu obecnou tmu, spolu s mírným rybím okem, které se stává více zjevné, když je diamant nakloněn.

03 (4).jpg

Tento stupeň diamantu je také omezen jeho hmotnostním poměrem. Poněkud strmý úhel koruny, mírně strmý úhel pavilonu

a velmi tlustý opasek výrazně zvyšují celkovou hloubku. Průměr diamantu je tedy mnohem menší, než by naznačovala jeho karátová váha.

I když je důležité při posuzování celkového vzhledu a kvality kulatých briliantů brát v úvahu mnoho složek, svou roli hrají i preference jednotlivce. Vzhledem k tomu, že každý stupeň kvality brusu zahrnuje širokou škálu možností, mají zájemci poměrně velkou svobodu výběru podle vlastní preference konkrétního vzhledu. Veřejnost, stejně jako odborníci z diamantového průmyslu, mohou při hodnocení a rozhodování o nákupu kulatých briliantů brát v úvahu brus spolu s barvou, jasem a karátovou hmotností.

 

Brus vs. tvar

Lidé často zaměňují pojmy brus a tvar. Přemýšlejí o brusu spíše jako o tvaru nebo obrysu diamantu než o způsobu opracování, z něhož vyplývá uspořádání fazet vytvářejících atraktivní vzhled při pohledu shora. Kulatý tvar – ROUND – se používá u většiny diamantových šperků. Dále existují různé ozdobné tvary, mezi něž patří například markýza, hruška (někdy zvaná také slza) a ovál. Popularitu u zákazníků si získávají také srdce, trojúhelníky i jiné tvary.

2. Clarity - čistota

Věděli jste že:

Absence inkluzí a kazů činí diamant vzácným a určuje jeho hodnotu?

Jelikož diamanty vznikají hluboko uvnitř země za extrémní teploty a tlaku, obsahují často jedinečná „mateřská znaménka“, a to vnitřní (inkluze) i vnější (skvrny). Čistota diamantu se určuje na základě absence nebo přítomnosti těchto inkluzí a vad. Diamanty bez těchto mateřských znamének jsou vzácné, což u těchto rarit pochopitelně ovlivňuje jejich hodnotu. Pomocí systému hodnocení kvality diamantů Amerického gemologického institutu (GIA International Diamond Grading System™) jsou diamantům přiřazeny stupně čistoty, které se pohybují od bezchybných (FL) po diamanty se zřejmými inkluzemi (I3).

Každý diamant je jedinečný. Při desetinásobném zvětšení je patrné, že žádný není naprosto dokonalý, i když některé se  dokonalosti blíží. Bezchybné diamanty jsou velice výjimečné a vzácné. Většina klenotníků takové kameny nikdy neviděla. GIA stupnici čistoty (GIA Clarity Scale) tvoří 11 stupňů, přičemž většina diamantů spadá do kategorie VS (Very slightly included – s velmi malými inkluzemi) nebo SI (Slightly included – s malými inkluzemi). Při určování stupně čistoty zohledňuje systém GIA velikost, charakter, umístění, barvu a množství inkluzí a jejich viditelnost při desetinásobném zvětšení.

Jak vznikla škála čistoty GIA?

 

Stejně jako barevná škála, tak i GIA systém třídění stupňů čistoty se postupně vyvíjel, protože klenotníci používali termíny, které byly chybně interpretovány, jako např. „loupe clean“ nebo „piqué“. Dnes, i když si koupíte diamant v jiné části světa, bude klenotník pravděpodobně používat termíny jako VVS1 nebo SI2, i když jeho jazykem bude francouzština, japonština nebo třeba čeština namísto angličtiny.

Značky vysvětlující úroveň čistoty přírodních diamantů

diamond-clarity.jpg
FL_1.jpg

​Flawless (FL) - Bezchybný

Neobsahuje žádné inkluze nebo kazy, které by byly viditelné pro zkušeného odborníka při použití

10 násobného zvětšení.

​​

FL_2.jpg
FL_3.jpg

Internally Flawless (IF) - Vnitřně bezchybný

Neobsahuje žádné inkluze a pouze skvrny jsou viditelné pro zkušeného odborníka při použití

10 násobného zvětšení.

IF_1.jpg
FL_2.jpg
IF_3.jpg
if.jpg

Jemné paralelní drážky a hřebeny, které zůstaly přítomné po leštění, se mohou vyskytovat na jakémkoli povrchu, ale neprostupují křižovatky fazet; průhledné nebo bílé.

Very, Very Slightly Included (VVS1 a VVS2) - Velmi, velmi málo zahrnuté

Iknluze jsou pro zkušeného odborníka obtížně viditelné při použití 10 násobného zvětšení.

VVS1_1.jpg
VVS1_2.jpg
VVS1_3.jpg
vvs1.jpg

Pinpoint - Velmi malý krystal uvězněný uvnitř diamantu během růstu, který vypadá jako drobná skvrna při 10 násobném zvětšení.

Very Slightly Included (VS1 a VS2) - Velmi mírně zahrnuté

Inkluze jsou menší a jejich odhalení se pohybuje v rozmezí od obtížněponěkud snadno viditelné pro zkušeného odborníka při použití 10 násobného zvětšení.

VS1_1.jpg

VS1

VS1_2.jpg
VS1_3.jpg
vs1.jpg

Crystal - Minerál uvězněný uvnitř diamantu během růstu.

VS2_1.jpg

VS2

VS2_2.jpg
VS1_3.jpg
vs1.jpg

Crystal - Minerál uvězněný uvnitř diamantu během růstu.

Slightly Included (SI1 a SI2) - Mírně zahrnuté

Inkluze jsou patrné pro zkušeného odborníka při použití 10 násobného zvětšení.

SI1_1.jpg

SI1

SI1_2.jpg
VVS2_3.jpg
vs1.jpg

Crystal - Minerál uvězněný uvnitř diamantu během růstu.

SI2_1.jpg

SI2

SI2_2.jpg
SI2_3.jpg
si2.jpg

Peří - obecný obchodní termín označující prasklinu v drahokamu, často bílý a pírko připomínající vzhled.

Included (I1, I2 a I3) - Zahrnuté

inkluze jsou zřejmé při zvětšení 10 × a mohou ovlivnit průhlednost a lesk

I1_1.jpg

SI1

I1_2.jpg
I1_3.jpg
vs1.jpg
vvs1.jpg
si2.jpg

Crystal

Pinpoint

Peří

I2_1.jpg

SI2

I2_2.jpg
I2_3.jpg
si2.jpg
i2_2 cloud.jpg

Peří - obecný obchodní termín označující prasklinu v drahokamu, často bílý a pírko připomínající vzhled.

Cloud - Mnoho u sebe seskupených bodů, které by jsou často příliš malé na to, aby se odlišovaly jednotlivě, ale společně vytvářejí mlhavý vzhled.

I3_1.jpg

SI3

I3_2.jpg
I3_3.jpg
si2.jpg
vs1.jpg

Peří - obecný obchodní termín označující prasklinu v drahokamu, často bílý a pírko připomínající vzhled.

Crystal - Minerál uvězněný uvnitř diamantu během růstu.

ColorDiagram_636x200.png

3. Color - barva

Věděli jste že:

Diamanty se do škály barev D–Z zařazují podle toho, jak blízko mají k bezbarvosti? Čím méně barev, tím vyšší je jejich hodnota. Důležité je však nezaměňovat skupinu čirých diamantů s barevnými diamanty, u nichž může být cena mnohem vyšší.

Základem zkoumání barvy diamantů je věnovat pozornost tomu, co nevidíte. Diamanty jsou oceňovány podle toho, jak těsně se přibližují k bezbarvosti – čím slabší zabarvení, tím vyšší je jejich hodnota. (Výjimkou jsou tzv. FANCY neboli BAREVNÉ DIAMANTY, jako například známé růžové či namodralé diamanty, které leží zcela mimo základní barevný rozsah.) Většina diamantů nabízených klenotníky má rozsah od bezbarvých  až po téměř bezbarvé, pouze s mírnými náznaky žluté nebo hnědé. Průmyslovým standardem se stala škála barev sestavená institutem GIA. Stupnice začíná písmenem „D“, jímž se označují bezbarvé kameny, a pokračuje se zvyšující se přítomností barvy až k písmenu „Z“, jež se používá pro označení světle žlutých nebo hnědých kamenů. Každý stupeň škály má jasně definovaný rozsah barevného vzhledu. Diamanty jsou barevně odstupňovány porovnáváním s kameny známé barvy za řízeného osvětlení a přesných podmínek zobrazení.

Mnohé z těchto barevných rozdílů jsou tak jemné, že jsou pro netrénované oko neviditelné. Tyto nepatrné rozdíly však znamenají značný rozdíl v kvalitě a ceně diamantu.

Proč systém třídění barev podle GIA začíná písmenem D?

Předtím, než institut GIA vyvinul svou škálu D–Z pro hodnocení barevnosti diamantů, byla volně aplikována řada dalších systémů. Ty používaly písmena abecedy (A, B a C, s více písmeny A pro nejlepší kameny), arabské (0, 1, 2, 3) a římské (I, II, III) číslice a doplňkové popisy, např. „modrý“ či „modrobílý“ drahokam. Výsledkem takového množství třídicích systémů byl nesoulad a nepřesnost. Vzhledem k tomu, že tvůrci barevné škály GIA chtěli vnést do celé věci řád a vyvarovat se jakéhokoli vztahu k dřívějším systémům, rozhodli se začít písmenem D – ačkoliv v jiných oborech toto písmeno obvykle není spojováno s nejvyšší kvalitou.

d.png

D

e.png

E

f.png

F

g.png

G

h.png

H

i.png

I

j.png

J

k.png

K

l.png

L

m.png

M

n.png

N

o.png

O

p.png

P

q.png

Q

r.png

R

s.png

S

t.png

T

u.png

U

v.png

V

w.png

W

x.png

X

y.png

Y

z.png

Z

GIAColorScale_2014_636x200.jpg

BEZBARVÝ

TÉMĚŘ BEZBARVÝ

SLABÝ

VELMI SVĚTLÝ

SVĚTLÝ

4. Carat Weight - karátová hmotnost

Věděli jste že:

Dva diamanty stejné váhy však mohou mít velmi odlišnou hodnotu? Záleží totiž i na ostatních kritériích podle metody 4C: čistotě, barvě a brusu.

 

Hmotnost diamantů a dalších drahých kamenů se měří v jednotkách karátů (ct). Jeden karát se rovná 0,2 gramu, což je přibližně hmotnost kancelářské sponky. (Nezaměňujte karátovou hmotnost diamantů s karátem [kt] u zlata, kde tato jednotka označuje ryzost zlata – tedy jeho čistotu.) Stejně jako jeden dolar lze rozdělit na 100 centů, dělí se metrický karát na 100 bodů. Například 50bodový diamant váží 0,50 karátů. Dva diamanty stejné váhy však mohou mít velmi odlišnou hodnotu v závislosti na ostatních kritériích podle metody 4C: čistotě, barvě a brusu. Většina diamantů používaných ve šperkařství váží jeden karát nebo méně. Protože i zlomek karátu může znamenat značný rozdíl v nákladech, přesnost je klíčová. V diamantovém průmyslu se hmotnost často měří na sto tisícin karátu a zaokrouhluje na setinu karátu. Diamantové hmotnosti větší než jeden karát jsou vyjádřeny v karátech a desetinných číslech (například 1,08 ct).

​Jak vznikl karátový systém?

Karát, standardní jednotka hmotnosti diamantů a dalších drahých kamenů, byl odvozen od semen rohovníku obecného (svatojánského chleba). Malá semena tohoto stromu totiž středověcí obchodníci s drahokamy používali jako protizávaží při určování hodnoty svého zboží, neboť mají poměrně jednotnou hmotnost. Moderní metrický karát, který se rovná 0,2 g, byl přijat Spojenými státy v roce 1913 a jiné země se brzy připojily. Dnes karát po celém světě označuje tutéž hmotnost.

bottom of page